V předkřesťanských dobách symbolizoval svátek narození letního božstva – Kupala, který nastupoval po svém jarním předchůdci Jarylovi. Na staré pohanské oslavy slunovratu později navázal křesťanský svátek Jana Křtitele, neztratil přitom svůj magický nádech.
Naší předkové věřili, že se v tuto noc na oslavy a lov vycházeli všichni zlí duchové, proto se snažili vyhýbat lesům a na vysokých kopcích rozdělávali velká ohniště. Oheň a voda přitom nabývaly na magické síle.
Kupalovu noc si není možné představit bez skákání přes oheň. Podle pověry ten, kdo úspěšně přeskočí oheň třikrát, bude mít po celý rok dobré zdraví. Pokud oheň úspěšně přeskočí zamilovaný pár, brzy se ožení. Ale pokud se osoba plamenům nevyhne, bude mít celý rok problematický.
A navíc v tuto noc někde v lesích "rozkvétala" tajuplná kapradina, která splní jakoukoli touhu či přání toho, kdo ji najde.
Při svátku Ivana Kupaly je tradice věštit z věnců: dívky je pletly z lučních květin a trávy a nechávaly je plout po řece. Kam věnec doplňuje, odtud by měl pocházet budoucí manžel.
Tradice a oslavy Ivana Kupaly se postupem času mírně změnily, ale z velké části zůstávají věrné svým kořenům. Na jednu noc v roce předáte svůj osud přírodním živlům, skočíte přes plameny a upletete si věnec z květin, který necháte plout s vodou.

Máte zájem o Novinky?

Nechejte nám svůj e-mail a my Vás budeme informovat o nově plánovaných expedicích.

Naši Partneři

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace